September 2011

Highway to Hell*

27. september 2011 at 19:00 | Tiney* |  diary


Lady GaGa- Born this way

"Jsem krásná svým způsobem,
protože bůh nedělá žádné chyby.
Jsem na správné cestě, zlato.
Takhle jsem se narodila.

Neskrývej samu sebe v lítost,
prostě miluj sama sebe a jsi připravena.
Jsem na správné cestě zlato.
Takhle jsem se narodila..."

Ano lidi. Naše úžasná GaGa napsala úžasný song, a dotkla se citlivého témata. Říkejte si o ní co chcete,klidně, jenže ta ženská má srdce a má o čem zpívat... Ale teď na jinou notu. Kolikrát jsem sama sobě řekla jak jsi hnusná, blbá atd. Víte na čem bych chtěla příští měsíc zapracovat? Chtěla bych se naučit mít ráda sebe. A víte co? Mám dost všechn těch lidí, kteří jdou za perfektním vzhledem. Mám dost těch lidí, kteří mě do očí urážejí. Mám dost lidí, kterým se bojím postavit. Mám kamarádky. A jsou to ty nejúžasnější osoby na světě [L* K* L* V* R* B* L*]. Každé to písmeno v závorce znamená jméno. No nebudu lhát. Skoro na půlku z nich jsem teď naštvaná, skoro půlka z nich mě občas naštve. Ale víte co? Každý máme svoje chyby... A tak je to dobře. A pod perexem samzřejmě obrázky z weheartit a jedna má stará instinktivně napsaná... vlastně nevím co. Jenom něco, co tehdy dokázalo shrnout mé pocity.
Bye.

Gonna get this.

26. september 2011 at 20:00 | Tiney* |  diary
Tumblr_ls13n7ee0m1qgsug7o1_1280_large
Hello followers.
-Ano ano, ozývám se samozřejmě až dneska, jelikož jsem včera dělala referát a ještě pořád mě bolela hlava. Už vím proč lidem pod 18 nenalívaj. Protože neznají svoji míru a i když si říkají, že to určitě nepřeženou, jen málokdy se jim povede své slovo dodržet. Proto jsem si také ještě sobotního večera vzala čtyřstovku brufenu a šla si lehnout. Samozřejmě ale ještě došlo na nový zázvorový čajík z Markse a Spencera a pár dílů milované futuramy.
- O vinobraním samotném. Samozřejmě že to bylo skvělý. V pátek jsem se tam jeno flákala a od 22:00 šla na koncert Abby [samo že né tý pravý]. Měli zpoždění. V 22:50 jsme tam ještě zmrzlí jak psí ..... stáli a hřáli se u jakéhosi zapomenutého roštu se spálenou kachnou. Nutno poznamenat že jsme tam stáli já a táta a pak se k nám náhodně úřipojili moje sbormistrině s přítelem :D. Počet dvoudecek s burčákem:1. Sobotní večer jakožto poslední večer byl malinko divočejší. Počet vypitých burčáků.... eeeh? Tak litr :D. Přišla jsem domů, hlava mě bolela jako střep. Ajkaramba.

-Je to tak. Já debil se koukla na další inspirativní video, tentokrát "zkuste něco nového po 30 dní". Fajn, to bych nebyla já, kdybych do toho nešla. Na papír jsem si udělala dva sloupěčky. A to věcí které budu a nebudu dělat. Doufám že to stačí a že to není příliš povrchní.
Budu dělat
-budu důsledně posilovat břišní svaly
-nepožiju měsíc čokoládu ani chipsy
-budu víc kreslit a víc hrát na kytaru, aby se mi zase nesmáli
-budu upřímně říkat svůj názor lidem, kteří mě serou. Get ready.
-budu hodně fotit a budu chodit běhat
Nebudu dělat
-hodiny na počítači
-předstírání nemocí
Bye.

Mňamka, která prostě patří k podzimním líným sobotním ránům-domácí muslí

25. september 2011 at 18:00 | Tiney* |  Recepty pro ty, kdo neumí vařit
Tumblr_lhev4so7oi1qg7kyfo1_1280_large
Každé sobotní ráno se jakž takž domotám k skřínce s cereáliemi,trochu jich nasypu do misky a zaliju studeným mlíkem. A je mi fajn. Každý podzim ale do naší skřinky přibývá ještě jedna položka-stará skleněná sklenice na okurky plná mých milovaných domácích musli. Napadlo mě sem dát recept. Pozor-velmi návykové!
Budeme potřebovat:
Na základ:
-Ovesné vločky
-máslo
-cukr
Na dochucení
-tohle je na vás, ale zde je pár nápadů:
-jakýkoliv druh oříšků
-rozinky
-chocolate chips (ty malé kousky čokolády,které s takovým potěšením cpeme do sušenek)
Příprava:
-Do hrnce odpovídajícího množství vloček dáme rozpustit tak dvě lžíce másla. Potom, co se máslo rozpustí vsypeme vločky. Ty na mírnějším ohni pražíme, dokud nezačnou vonět a nebudou mírně zlaté. Potom přidáme podle chuti cukr (já dávám obvykle tak 1,5 lžíce) a pokračujeme v pražení, dokud se cukr nezkaramelizuje. Vmícháme cokoliv, co jsme si vybrali na dochucení a vsypeme do předem připravené nádoby. Necháme vychladnout a těšíme se na příští sobotu!
-Můžeme vsypat do jogurtu, podle sezony doplnit ovocem jako jsou maliny,borůvky, nebo ostružiny. Budou fungovat i jahody nebo banány. Závisí pouze na vaší chuti a originalitě.

Fall is here!

24. september 2011 at 23:41 | Tiney*
Tak je to tady. Oficialně přišel podzim a mě napadlo pár věcí, které mám s tímto slovem a obdobím spojené. Doufám že se Vám článek bude líbit, odcházím, jdu si udělat čaj a koukat se na futuramu. Zážitky z vinobraní vám napíšu zítra, jelikož dneska mě bolí hlava jako střep. Alkohol-metla litstva. Pusu, Tina

Oh no...

22. september 2011 at 15:04 | Tiney*
Tumblr_lrt8zsbybd1qm07aeo1_500_large
To jsem se zase dlouho neozvala. Omlouvám se. Ale musím říct, že za ten týden jsem toho hodně stihla. Například rozejít se. Neřešte to, bylo to fajn, ale už není. Neozval se mi osm dní. To je ale sakra hodně.
Jinak od zířka máme v liťáku Vinobraní, myslím že budou fotky, moc se těším!
Sakra napsala jsem toho strašně málo na to, kolik jsem toho napsat chtěla. No nic...
See ya.

Rest in Peace, hockey Angels...

12. september 2011 at 21:10 | Tiney* |  diary
Pieta na Staroměstském náměstí v Praze za hokejisty, kteří zemřeli při letecké
S kámoškama v Praze. Už nám zbývá jen poslední věc. Nedílná součást dne. Ta, na kterou se upřímně vůbec netěším. Naše kroky se blíží k staoměstskému náměstí. Zapaluju svíčku. Pomalu nejistým krokem vstupuji na podium. Píšu krátký vzkaz do kondolenční knihy. "Rest in Peace Hockey Angels. Nezapomeneme." Podpisy mě a mých kamarádek. Osamělá slza stéká po mé tváři. Pohlédnu na tři fotky. A teprve teď mi dojde, jak umírali. Jaký musel být strach v jejich srdcích. Strach, že už nikdy neuvidí své děti. Nemůžu se jim dívat do očí. Rychle odběhnu z podia, abych uvolnila místo dalším. Snažím se přestat, ale nejde to. Hororové přestavy mi běhají v hlavě. Přežili dva. Fandím Galinovovi. Chci, aby přežil. Aby alespoň jeho manželka a dcera nezůstaly samy. Dnes přiběhnu ze školy a první co udělám je, že se kouknu na seznam.cz. Ze stránky na mě bliká palcový titulek "Těžce popálený Galinov, který přežil pád letadla, zemřel". Bože, byl pro mě ztělesněním toho, že zázraky se dějí. Ale není to tak. Dějí se, ale spíš výjímečně, jako dar seslaný nám na zem. Kolik dětí bude vyrůstat bez toho, aby viděli svého tátu? Nebo třeba mámu letušku? Ach bože, už musím přestat psát, upadám do hluboký depky.
Nechám si tři affilates. Ty neoblíbenější, ty které ke mně chodí rády a píšou mi komentáře. Love ya. Pod perexem.
Tiney*

Unexpected changes

8. september 2011 at 17:39 | Tiney*-
-City-lover není tím, čím bych chtěla aby byl...Je mi to líto,ale tohle já nechtěla... Chtěla jsem mít hezký blog o filmech, knihách, modě, věcech které mám ráda a v POSLEDNÍ řádě o grafice. Samozřejmě, že se mi to nepovedlo. Nechala jsem se unést lžmi a falešnými pochvalami. Jasně, chápu, někteří z vás říkali pravdu, ale stejně---...
-Affilates. Goodbye. Nechám si jen ty moje nejoblíbenější. Zítra sem vypíšu koho si nechám. Mám vás všechny ráda, ale srdečí vztah mám jenom k někomu.
-Bude nový layout. Tentokrát něco mnohem více deníčkového, snad i něco, po čem byste hned měli chuť na zmrzlinu. A jak už to tak bývá tak něco nehorázně nepodzimního....

V průběhu příštích dnů, týdnů a možná ještě dál budu pracovat na tom, aby byl blog odrazem mě samotné. Je mi líto, jestli se vám ta změna nebude líbit, ale je to můj blog, ne váš, a já myslím že je čas na změnu....
Love ya, XoXo
Tiney*

Světu jsi možná jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.

4. september 2011 at 19:50 | Tiney* |  Writings
Tumblr_ljr2rp4glh1qcrsn7o1_400_large_largeTak už i já. Jenom kdyby nebydlel tak daleko ode mě♥. Ale to se zvládne. Né fakt, nikdy jsem nepotkala takhle hodnýho, přívětivýho, krásnýho, vtipnýho kluka, se kterým bych měla tolik společnýho. Jasně, nevím co se mu líbilo na mých očích [zelená], a ani nevím co na mých vlasech [hnědonazrzlá]. A asi mu ani nevadil můj nos a pihy. Spíš je hodně tolerantní... Ale ty jeho oči♥. Ach bože, teď mluvím jako úplnej pablb, jenže já si tolik let stěžuju, že si nikdy nenajdu kluka a najednou se to stane, aniž bych o to usilovala nebo čekala :D... Ách bože asi budu muset skončit, páč jinak tohle nikdy nedopíšu :// :D♥♥. Toť vše,
Bye